|
| |
|
|
Využití alternativních koagulantů při úpravě vody
Hofmanová, Lucie ; Zelený, Zdeněk (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím alternativních koagulantů při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody, související zákony a vyhlášky. Dále popisuje princip, mechanismy koagulace a faktory ovlivňující tento proces. Rozebírá také postup sklenicové optimalizační zkoušky, která byla prováděna v rámci experimentální části bakalářské práce. Jedna z kapitol je pak věnována polymerům a kovovým koagulantům na bázi hliníku a železa běžně požívaným při úpravě vody. Zahrnuje detailnější popis polymerů přírodního původu moringy olejodárné a chitosanu. Tato dvě koagulační činidla a síran hlinitý byly použity v druhé experimentální části práce. Bylo provedeno několik sérií laboratorních sklenicových zkoušek za účelem zjištění efektivity vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků koagulačních pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu sklenicové optimalizační zkoušky.
|
|
| |
|
|
Vliv aktivních příměsí na aktivitu cementového tmele s nealkalickou urychlovací přísadou pro stříkané betony.
Závacký, Jakub ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zoberá problematikou striekaných betónov zo zameraním na použitie aktívnych prímesí s nealkalickou urýchľovacou prísadou. Teoretická časť je pojatá formou rešerše o dosadávaných poznatkoch používania aktívnych prímesí v striekanom betóne a ich vplyvom na proces hydratácie. V rámci experimentálnej časti bola laboratórne porovnávaná a overovaná reaktivita cementového tmelu s nealkalickými urýchľovačmi na báze síranu hlinitého pri použití aktívnych prímesí (troska, popolček, mikromletý vápenec). Overované boli cementy CEM I 42,5 R od rôznych výrobcov na základe doby tuhnutia a tvrdnutia pomocou Vicatovho prístroja a stanovenia pevnosti v ťahu za ohybu a pevnosti v tlaku po 6 a 24 hodinách.
|
|
| |
|
|
Vliv předoxidace manganistanem draselným na koagulaci neproteinových látek produkovaných řasou Chlorella vulgaris
Přech, Jiří ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
5 Abstrakt: Jedním z aktuálních problémů při úpravě pitné vody je přítomnost buněk fytoplanktonu a jím produkovaných organických látek (AOM) v surové vodě. Populace fytoplanktonu a produkce AOM neustále narůstá se zvyšující se antropogenní eutrofizací vodních ekosystémů. Zejména AOM zhoršují účinnost technologických procesů úpravy vody a při hygienickém zabezpečení vody z nich mohou vznikat zdravotně závadné vedlejší produkty dezinfekce. Tradičním procesem úpravy vody je koagulace, která je účinná pro odstraňování buněk řas a sinic z pitné vody, ale je již méně účinná pro některé složky AOM. Obzvláště špatně odstranitelná je pak nízkomolekulární neproteinová složka AOM, která může představovat většinu organického zatížení surové vody. Ke zvýšení účinnosti koagulace buněk řas a sinic a i AOM lze využít oxidaci zařazenou před koagulaci. Cílem této práce je posouzení vlivu předoxidace manganistanem draselným na koagulaci neproteinové složky AOM řasy Chlorella vulgaris síranem hlinitým a polyaluminiumchloridem. Vliv předoxidace manganistanem byl zhodnocen porovnáním výsledků koagulačních experimentů s neproteinovými látkami bez předoxidace a s předoxidací pěti různými dávkami manganistanu draselného (0,025; 0,05; 0,1; 0,15 a 0,2 mg KMnO4 mg-1 DOC). Dávky manganistanu a čas potřebný k předoxidaci (30 minut) byly...
|
|
|
Koagulace neproteinové složky látek produkovaných fytoplanktonem
Lukeš, Jan ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá charakterizací vlastností COM (Cellular Organic Matter) neproteinových látek zelené řasy Chlorella vulgaris ve vztahu k jejich koagulaci pomocí síranu hlinitého a polyaluminiumchloridu. V rámci práce byly studovány také interakční mechanismy. Bylo zjištěno, že neproteinové látky COM Chlorella vulgaris jsou tvořeny sacharidy (25 % DOCNP, 21 % sušiny neproteinových látek) a dalšími nespecifikovanými neproteinovým látkami. Frakcionací molekulových hmotností bylo zjištěno, že jsou tvořeny především látkami s MW < 3 kDa a látkami s MW > 100 kDa. Koagulace síranem hlinitým probíhala v intervalu pH 5 - 8,5 a koagulace polyaluminiumchloridem probíhala v intervalu pH 7 - 10 v závislosti na dávce koagulačního činidla. Maximální účinnost odstranění DOC byla 17 - 22 % v závislosti na zvoleném koagulačním činidle, jeho dávce a pH. Polyaluminiumchlorid vykazoval vyšší účinnost odstranění DOC než síran hlinitý. Nejvyšší účinnost koagulace se pro obě činidla pohybovala v oblasti neutrálního pH. Pro všechny koagulační testy byly zaznamenány vyšší zbytkové koncentrace hliníku, než je hygienický limit pro pitnou vodu (0,2 mg.L-1 ). Koagulací byly odstraněny především vysokomolekulární látky, při použití polyaluminiumchloridu byly odstraněny všechny látky s MW > 10 kDa. Při koagulaci...
|
|
|
Využití alternativních koagulantů při úpravě vody
Hofmanová, Lucie ; Zelený, Zdeněk (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím alternativních koagulantů při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody, související zákony a vyhlášky. Dále popisuje princip, mechanismy koagulace a faktory ovlivňující tento proces. Rozebírá také postup sklenicové optimalizační zkoušky, která byla prováděna v rámci experimentální části bakalářské práce. Jedna z kapitol je pak věnována polymerům a kovovým koagulantům na bázi hliníku a železa běžně požívaným při úpravě vody. Zahrnuje detailnější popis polymerů přírodního původu moringy olejodárné a chitosanu. Tato dvě koagulační činidla a síran hlinitý byly použity v druhé experimentální části práce. Bylo provedeno několik sérií laboratorních sklenicových zkoušek za účelem zjištění efektivity vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků koagulačních pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu sklenicové optimalizační zkoušky.
|
|
|
Vliv aktivních příměsí na aktivitu cementového tmele s nealkalickou urychlovací přísadou pro stříkané betony.
Závacký, Jakub ; Hela,, Vlastimil (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zoberá problematikou striekaných betónov zo zameraním na použitie aktívnych prímesí s nealkalickou urýchľovacou prísadou. Teoretická časť je pojatá formou rešerše o dosadávaných poznatkoch používania aktívnych prímesí v striekanom betóne a ich vplyvom na proces hydratácie. V rámci experimentálnej časti bola laboratórne porovnávaná a overovaná reaktivita cementového tmelu s nealkalickými urýchľovačmi na báze síranu hlinitého pri použití aktívnych prímesí (troska, popolček, mikromletý vápenec). Overované boli cementy CEM I 42,5 R od rôznych výrobcov na základe doby tuhnutia a tvrdnutia pomocou Vicatovho prístroja a stanovenia pevnosti v ťahu za ohybu a pevnosti v tlaku po 6 a 24 hodinách.
|
|
| |
host ::
RSS.